Občas se mě kamarádky/ matky ptají, jaké to je, když už jsou děti velké.
Je to jako když máte dvě zaměstnání na plný úvazek( práci a péči o děti) a najednou se jedna práce stane jen koníčkem. Občas mě zachvátí smutek, jak už jsou velcí. V obchoďáku při vybírání svíček na dort jsem se málem rozbrečela. Ale jinak si volno opravdu užívám.
V devatenácti si děti už nepřejí nový mobil, ale příspěvek na novou postel. Z akuvrtačky měl obrovskou radost.
Letos se svojí přítelkyní slaví tři roky chození. 3 měsíce společného bydlení. Kačka je fajn. Co víc si ,,tchýně" může přát.
David a můj brácha .
6 komentářů:
Soňo, když jsem začala číst tento blog, měla jsem dva malé kluky a zabíjelo mě stavět si s nima z kostek, chodit na hřiště a dělat s autíčky brrmm, brrmm... a tady jsem si četla, jak "hrajeme žolíky a je to super, když jsou kluci velcí." No, a ti velcí už jsou dospělí a my jsme ve fázi "žolíků" a je to fakt super. A je děsný, že to fakt strašně, strašně rychle uteklo.
Fáze žolíků - to už je hej. Ale ta rychlost je děsivá. Za čtyři roky budu slavit padesát Fuj!!!
Krásné narozeniny mladému muži.Mým dvěma je ještě víc😢.Užívám si vnučku a to,že ten mladší netropi patálie.Stejně kdykoliv si vzpomenu..co vše jsem musela vydržet,prožít,vyslyšet...a někdy prostě nechat být pláči.Mějte se krásně.JP
Soňo fuj to určitě nebude. Uvidíte. Já si to užívám.
Článek ve Vlastě jsem už přečetla. Úžasný text a Vaše krásná fotka🙂
Tak nevím...je mi o deset let víc.
Fuj!!!
Mám se zabít?
Fuj je to číslo, jinak je to super! A doufám, že to bude fajn i v šedesáti, sedmdesáti...
Okomentovat