...se mě redaktorka ptala ( čistě soukromě), jestli mi něco v životě nevychází. Mám milujícího partnera , práci snů, galerii, fajn děti.
Borka nepřijali na kadeřníka. Nic jiného nechce dělat.
Píšeme odvolání.
Kdo mohl tušit, že se na učiliště budou hlásit holky s vyznamenáním.
V hloubi duše vím, že to není nic fatálního. Mám dost známých, kteří vystudovali medicínu nebo Karlovu univerzitu a nakonec podnikají v oboru, které vyžaduje maximálně základní vzdělání. Jedna sází a prodává kytky, druhá si založila svatební agenturu. Někdy jsou cesty klikatější.
No, ale moc mi dnes do smíchu není.
17 komentářů:
Soňo poslední odstavec tesat do kamene. A kdy Vlasta vyjde? Určitě si ji koupím. Letos už poněkolikáté. Rozhovory redaktorky Hany Halfarové s docentem Šimetkou z porodnice Fifejdy nebo s Natálií Bernard o udrzitelne módě byly fajn. Tak se těším i na Vás.
No ono, už to vyšlo před třemi týdny.
Přeju úspěšné odvolání. My matky už o životě víme svý, ale děti potřebujou, aby jim začátky vycházely. Hodně štěstí!
Aha, takže knihovna to jistí☺. A koukám, že ten poslední odstavec zmizel...
A držím palce, ať odvolání vyjde.🙂
Když mou dceru kdysi nepřijali na učební obor cukrářka,přestože měla jedny z nejlepších výsledků při přijímacích zkouškách(ale ne sponzora)ani jsme se neodvolávali.Na druhou školu ji vzali bez problémů,úspěšně ji dokončila a řekla bych,že jí to dalo víc,než jsme čekali.Mnoho štěstí!
Borek je ten mladší ze synů, který tak krásně kreslí? Tak ten se určitě neztratí! Co něco s kresbou, grafikou?
Nepřijmout někoho na učiliště, protože se tam hlásí dívky s vyznamenáním, to vypadá jakoby se znovu lidé začali vracet k řemeslu a jedničkáři přestali chodit na gymnázia, protože lépe se uživí rukama. Žeby? Na jednu stranu asi dobré zjištění.
To me mrzi, ale kolikaty je pod carou? Myslim, ze v tom finalnim poradi budou jeste velke posuny, drzim pesti. M.
To nebude pravda, od nás kluk se čtyřkama šel na průmyslovku. A rukama nikdo dělat nechce. Ale zase, jak jsou ty dvě školy, fakt se to dost posouvá v pořadí. Doufejte.
Jedničkářku/ budoucí kadeřnici známe osobně a zrovna v jejím případě jde opravdu o velkou touhu dělat to, co by jí bavilo. Skvělé, že rodiče z ní nechtějí mít lékařku. Já šla s vyznamenáním na uměleckou školu, i když původní plán byl zahraniční obchod. Naštěstí ani moje máma neměla jasnou představu o mojí kariéře.
Ano, Borek je ten mladší, co hezky kreslí, hraje fotbal.
“Za nedotknutelnost se platí neúplností. To jediné, co Ti mohu přát, mé dítě, je trocha neštěstí.”
Francis Scott Fitzgerald
Nutím sama sebe číst si tyhle věty kdykoliv čelíme nějakému tomu nevyvedeném startu. Byly a budou. Ale bez ohledu na to, jaká pravda se v nich skrývá, rozumím Vám. U nás za týden přijímačky na vysokou. Vůbec nic fatálního, žádná ambice, už není třeba. Jenom touha vidět ho šťastného a spokojeného. Držím palce.
Zdeňka
To je moc hezký citát.
Ty jo, mám medicínu, momentálně jsem na mateřské dovolené a úplně upřímně zpět do zdravotnictví se mi nechce - ale zároveň si neumím představit, že dělám něco jiného. Dost vlastně dotyčnéhou/ou obdivuji...
Teda, jak to, že už víte výsledky? Vždyť Cermat je bude posílat do škol teprve 28.4. 😳
Soňo, po dlouhé době dočítám. Poslední dobou nemám moc čas na blogy, ale váš si čtu nesmírně ráda. Překvapilo mne, že Borka nevzali na kadeřníky, také bych nečekala na učebním oboru děti s vyznamenáním, i když vlastně i já jsem s vyznamenáním před lety šla na učňák, bez maturity. Myslím na vás, kéž se situace vyřeší k jeho spokojenosti. Mějte se krásně. Všechny vaše projekty jsou skvělé.
Lucie B.
Okomentovat