Jednou za čas...

( všechny fotky od D.)

 ...mezi lidi.

Adéla s Jakubem už zabydlení ve studiu aso (studio najdete na instagramu) .  Každé úterý mají workshop malby a vypadá to, že kromě malby si z toho studenti ( povětšinou dospělé ženské) udělali hezký dýchánek. Každá něco donese na jídlo , víno k  malování... Pokud jste z Olomouce a toužíte se naučit malovat, můžete Adéle Janské napsat: janskaadel@gmail.com

Navlečená v botanické zahradě .

Na společný oběd. Pivo. 

Dvě výstavy. V galerii umění Šero a jas / stvořená příroda a Střední Evropa ve fotografických knihách byla kurátorky velmi slabě připravená.  Ale koho zajímají ruční práce, mohla by ho potěšit výstava gobelínů. Pár gobelínů vytvořených na základě obrazů Karla Malicha nebo Jaroslava Róny. 

Nakonec do nové galerie telegraph , kde Jakub s Adélou momentálně vystavují .

Matky služky

...moc dobrý rozhovor s Lidmilou  Pekařovou na DVTV .
Zajímavý postřeh. Otcové, pokud se svými dětmi tráví čas, jsou lepší rodiče než matky.
Ta přirozená lenost je brzdí v tom, aby děti obskakovali. Něco dítěti upadne, oni se nesehnou. Potřebuješ zavázat boty ?, to tě to radši naučím, než abych to dělal pořád dokola. Trochu pláče  a vzteku je taky jen tak nerozhodí. Děti potřebují cítit velkou lásku, ale i vedení k samostatnosti a zodpovědnosti.

Stokrát jsem měla chuť jít do Borkova pokoje a sesbírat špinavé prádlo, ale pravidlo je : Není prádlo v prádelním koši - neperu. Nakonec to dopadlo tak, že si Borek od 16 pere sám. Poskládá , pověsí. A je úplně v pohodě.
Mimochodem D. si taky pere, ale protože je na to zvyklý. Ze začátku pro mě divné, ale člověk si rychle zvykne :)

Borek vaří oběd. (došla strouhanka ... tak z rohlíků pro Gabčiny slepice) 

Bauhaus - nová doba

Dnes dávají na ČT art německý seriál Bauhaus - nová doba .

No uvidíme. Každopádně pro toho, kdo nemá od německé škole Bauhaus velké povědomí,  to může být zajímavé.

K narozeninám jsem dostala od mámy plakát ikonické schody ve škole Bauhaus. Mám z něj obrovskou radost.

schody ve škole

Obchod s plakáty na Bauhaus movement 

Hvězdy září v září

Těch pět let (ano, třeťák si zopakoval ) byl boj. Z mé strany občas výbuch (kombinace  křiku a pláče), nervy nadranc a bezesné noci. Pravda je, že pokaždé po mém zoufalém výlevu trochu zabojoval. Už to, že dolezl až do čtvrťáku, je zázrak.(Nehledejte v tom ambice rodičů, už jsme mu i učňák nabízeli)

V lednu mi došlo, že jsem z mé strany udělala maximum a že to už musím nechat být.
Přestali jsme si psát o škole a víc si posíláme tipy na umělce, architekty, rozhovory se zajímavými lidmi.
Ten všeobecný přehled, dobrý vkus, schopnost pracovat v CADu už mu nikdo nevezme.

Zítra zkouška ze stavební konstrukce, předmět, z kterého pravidelně propadal.

Vezu mu vyžehlenou košili, boty a štrůdl.
Hodně štěstí!

....
pondělí:


První test 2 hodiny -  stavební provoz.
Druhý test 4 hodiny-  stavební konstrukce. Podle očekávání shořel. Prý ani na čtyřku to nevidí.

úterý:
Test z ateliérové tvorby  -  6 hodin staví barák. V tom si je jistý. Tak snad.

Teď týden pauza, didaktické testy a pak ústní.

No řeknu vám, že bych v dnešní době nechtěla maturovat.

O generaci mladší

Díky blogům a instagramu jsem objevila pár slečen, žen, matek o generaci mladších, které mě inspirují. Ne ve všem. Občas mám úplně jiný názor, ale v globálu mě  baví a vlastně i posunují .

Dnes jsem natrefila na blog Báry Perglové zakladatelky ( bohužel už neexistující značky) HNST.LY
Tehdy na mě obchod působil hodně profi, jak fotkami, obsahem tak zbožím. Ani ve snu by mě nenapadlo, že za tím stojí mladá žena bez kapitálu. Momentálně vyřezává jen tak pro radost krásné naběračky, o jejich ceně píše TADY .

O projektech, které zanikly, se skoro vůbec nepíše. Spousta mých známých roky podniká, ale jsou na hranici chudoby a nebo se jim daří, ale stojí je to velké nervy, čas, zdraví. Nic, co by bylo k závidění.

Čeho jsem si všimla, že jakmile někdo přešel z domácího podnikání ke kamenné prodejně se zaměstnanci, měl méně peněz, času  i radosti.
K tomu ten závazek pevné pracovní doby, kdybyste se raději odpoledne opalovali u nějakého hezkého lomu.
Mít vlastní obchod je lákavá představa, ale v dnešní digitální době, často zbytečný luxus.
Určitě jsou obory, které si obchod vyžadují, ale pak jsou i takové, které se dají krásně obsloužit od pracovního stolu.

Když to vezmu z vlastního podnikání. V mojí galerii prodám asi 5 hrnků za rok . Přes  e-shop    jsem tento měsíc přijala desítky objednávek. Taky z Norska. Oléé.
Když už jsem u toho e-shopu. Vložila jsem zástěry. Trochu kutna, ale to já mám ráda. Hlavně, že to má kapsy a je to volné.

S Vendy  (Vendulou Smutkovou) jsme za půl hodiny nacvakaly spoustu fotek.  Taky overal

68 nevyžádaných rad

...spisovatele  Kevina Kellyho. Ke svým 68 narozeninám sepsal pár životních mouder.  Víc TADY 

- Uč se, jak se učit od těch, kteří s tebou nesouhlasí, nebo tě dokonce urážejí. Zkoumej, jestli dokážeš najít v jejich víře nějakou pravdu.

- Mít v sobě nadšení je jako mít navrch 25 IQ bodů.

- Vděčnost otevírá cestu ke všem ostatním přednostem - a je to něco, v čem se vždycky můžeš zlepšovat.

- Nebuď ten největší chytrák v místnosti. Stýkej se – a uč se – od lidí chytřejších než ty.  Nebo ještě líp - najdi si chytré lidi, kteří s tebou nesouhlasí.

- Nebuď nejlepší, buď jedinečný.

- Neber si osobně, když tě někdo odmítne - může být prostě tak jako ty ve stresu, zaneprázdněný, nepozorný. Je ohromující, jak často druhý pokus funguje.

- Vesmírná pravda, která se možná nejvíc vzpírá intuitivnímu chápání, je ta, že čím víš dáš druhým, tím víc dostaneš. Kdo tomuhle porozumí, je na cestě k moudrosti.

- Přátelé jsou lepší než peníze. Téměř vše, co dokážou peníze, zvládnou přátelé líp. V mnoha ohledech je přítel vlastnící loď lepší než vlastnit loď.

- Nauč se půlhodinku si během dne zdřímnout beze studu a rozpaků.

kytka x 2 + 7

Nedávno jsem si pročítala blog v roce 2010

Skoro by se hodilo ho nazvat rokem pekelným. Psaly  jsme s Hanele pokračování Rady zkušeného ďábla( já Zmarchrob, Hanele byla Tasemník), ovšem způsob psaní dost nezvyklý. Neřekly jsme si dopředu, o čem ten příběh bude. Jedna zveřejnila dopis na svém blogu a druhá na něj odpověděla na svém. Každý týden jsem se těšila, kam se příběh posune. I po deseti letech mi přijdou dopisy vtipné. Ale možná jen mně .

Celý ten rok byl hodně náročný. Pracovně, vztahově ...Borek nastoupil do školy  a vůbec mu to nešlo.

Jsem ráda, že je to všechno za mnou. Stárnutí není vůbec tak špatné. Člověk už ví, na co síly má a na co ne. Méně o sobě pochybuju. Fyzicky se cítím lépe. Mám spoustu času. Zdravé děti. Muže, s kterým mi je hezky. Tak to dnes řádně oslavím!

Důležité k poslechu

Ráno jsem stála hodinu venku před zubní ordinací spolu s dalšími lidmi.
Jedna z čekajících zesměšňovala jak roušky, tak tu ,,šaškárnu " o rozestupech. Musím podotknout , že zrovna nespokojená  paní měla značnou nadváhu a v případě nakažení, by se mohla dostat do kritického stavu.

Važme si toho, že náš zdravotní systém nekolabuje.

Doporučuji si poslechnout část záznamu z neveřejné schůze sněmovního zdravotního výboru o šíření koronaviru.  záznam ZDE

Dneska jsme se s mámou domluvily, že na svatbě nebude. Skoro mi vyhrkly slzy, ale úplně to chápu. Tím spíš, když se léči s plícemi.

Čím dál víc mi je jasné, že pokud svatba, tak hodně flexibilní, bez omezení na pevný počet hostů .
Spíš mi teď dává smysl párty, na kterou dojde každý dle svého uvážení a situace.

Až budu mít...

...novou kuchyň, obklad, přivrtám si String. Tyhle AŽ alias NIKDY známe všichni.
Opravdu jsem už potřebovala nějakou drobnou změnu, posun, aby na mě nedolehla depka z mé neschopnosti věci potáhnout dopředu.
Navzdory tomu, že D. ještě nikdy nedržel vrtačku v ruce a těmto pracem se cíleně vyhýbá, vyvrtal všechny díry a dokonce dvakrát, protože jsem to špatně zaměřila.
Jasně že bych si mohla police přivrtat sama, ale učím se druhé ,,obtěžovat".( hezky píše o dělbě práce ARANEL )
Ve výsledku máme oba  radost. D. protože mám radost já. Já, protože mám po ruce nejvíce frekventované nádobí .

původní stav / chybí 12 let nejen obklad, ale třeba i úchytka na dvířko pod dřezem, což je záležitost na 10 minut práce

bílomodrý pruhovaný a puntíkatý hrnek je taky moje hand made, ale  z porcelánu

Seznam úkolů

Z neděle na pondělí si moje podvědomí ve tři ráno vzpomnělo, že se za 2,5 měsíce vdávám a chybí mi poměrně dost věcí zařídit.
Do pěti ráno jsem si sumírovala v hlavě, co všechno je ještě třeba:
- koupit si boty
-boty Borkovi
- asi něco na sebe na převlečení, pokud se nechci uvařit vedrem a vymknout si nohu
- kdo upeče dorty a nějaké pidi koláčky
- kdo mi udělá vlasy, když moje kadeřnice má dovolenou
- kdo mě nalíčí ( asi sama)
- výzdobu uvnitř a výzdobu venku při obřadu
- aparatura
- hudba a zábava
- kytky ( já, svědkyně  a naše mámy)
- pozvánku
- prsteny
 ...a určitě jsem ještě na něco zapomněla, ale už tak mi přijde seznam dost dlouhý.

Ráno  se Silvou do Brna. Seznámit se s novými klienty. Milí lidi, krásné byty.
U Tří ocásků jsme si daly kafe, oběd  a zpátky domů.
Domluvila jsem schůzku se zlatníkem. Prsteny odškrtnuty.

Úterý mega stres. Předvolaná na policii kvůli Borka. Dozvěděla jsem se pár nových informací z jejich pátečního mejdanu, kde asistovala policie i záchranka.

Oba kluci mě kvalitně zocelují. Přístupem ke vzdělání a občasnými excesy.
Ale jinak si nemůžu stěžovat. Ke mně se chovají moc hezky. Nikdy by si nedovolili odseknout. Jsou otevření a sdílní. Tak snad to dospívání nějak doklepeme.

Půlka týdne  a já se cítím hrozně unavená.
V pět odpoledne kombo kafe turek / sklenka vína, nakopnutá ke glazování.
Usínám oblečená. V noci mi D. před spaním šeptá do ucha, jak moc mě miluje.

Já tebe taky.

Hexagony

Sobota:

To jsme si dali. Veru chtěla velké hexagony do koupelny.

Tři hodiny jsme stáli v koupelně  a přemýšleli, jak je seskládáme, aby na sebe navazovala podlaha i stěny. Podle tvaru je jasné, že tam, kde se potkávají tři plochy, to nikdy nemůže navazovat. 

Nakonec  jsme to nějak seskládali. Dojela jsem domů, oběd a usla. Vyspaná v půl páté odpoledne. To zrovna dojel D. z kola úplně mrtvý . Vystřídal mě v posteli.

Naložila jsem keramickou pec, upekla štrůdly, zajela do OBI pro hlínu a hmoždinky, upravila půdorys jednoho domu a teď můžu s klidným svědomím serfovat na instagramu.

budoucí kuchyně 

pomůcky z kartónu

výběr spárovačky

...a tohle (pokud to vyjde, jak to mám namyšlené) budou bezfalcové dveře skryté v dřevěné stěně 

Hřebenovka....

...na hranicích se Slovenskem. Na hřeben se musí vyšplhat, to dá rozum, ale pak už jen mírně nahoru, dolů, na okolo. 

...vychlazené pivo , housky s vajíčkem a okurkami ... je třeba se odměnit.

Tento týden jsem si koupila nové sluneční brýle za 150,-  a hned na to našla ty z loňska, které jsem už oželela.( před tím jsem ale prohledala všechny tašky, kabelky, kabáty, šuplíky)  Prozřetelně jsem do nových tolik neinvestovala. Protože 1. co kdyby se přece jen ty staré našly 2. drahé věci jsou pro mě škoda, protože je stejně ztratím.

Režisér a hlavně scénárista Pavel Juráček

Už se u nás doma jeho jméno skloňuje nějaký pátek ( D. si koupil všechny jeho deníky), ale mě to nějak míjelo. Každého zajímá kdo film natočil, už méně kdo psal scénář. A přitom scénář  Nikdo se nebude smát podle povídky Milana Kundery byl skvělý, stejně tak film Postava k podpírání.

Včera jsme koukali na dokument o P. J. a výborný.

TADY

Narozeniny

Sešli jsme se v poledne. Borek ostříhal Davida . Během grilování a pojídání jsme si celou dobu povídali. Ani nevím, čemu jsem  se pořád smáli .
Špízy na elektrickém grilu od Silvy měly úspěch. Venku déšť, doma pohoda.

Už to není objetí dítěte, ale muže.

Prodloužený víkend

  Víkendy ... to je  nerušená práce. Nikdo nevolá. Nic nebalím, nevyřizuju.

Sobota obhlídka domu , který budu zařizovat. 

Rekonstrukce 4 +1 v Ostravě. Viktor jede jak drak. Je děsně šikovný. Vybrousil a doskládal parkety. Zbytek bude polyuretanová podlaha.

Kanceláře Obsahovky se taky rýsují. Nějaký nábytek jsme použili z předchozího prostoru...

...něco dokupujeme v bazarech.

.....

Zítra oslava narozenin od Davida. Jen ve čtyřech. Trochu sobecky jsem ráda, že nemusím stresovat s jídlem. Krtkův dort a maso na grilu.
Původně jsem plánovala upéct něco speciálního, ale sázím na jistotu.

Ale vážení. Minulý týden jsem upekla svoje první cruble s červeným rybízem a bylo výborné.

Když už jsem u té sebechvály. Opravila jsem si hrnčířský kruh.
Motor měl dost podivný zvuk. Znělo to, jako by to jelo jen na dvě fáze . Rozmontovala jsem motor a upevnila třetí drát.

Dovětek k domu s klenbami.

Nakonec jsme vzájemně od spolupráce odstoupili. Jeden z majitelů ( stavební firma) měl dost jasnou představu ( pro mě nepřijatelnou...plastová okna atd ), druhý majitel by raději mou vizi. Nicméně  v takovém nesouladu by se spatně pracovalo. Na jednu stranu mi je to trochu líto, na druhou úleva, protože už tak se na mě práce valí.

 Půdorys po zaměření.