Už se jen dvakrát vyspím...

...a zjistím, na co všechno jsme zapomněli:)
Zatím nejlepší zápich je, že máme na pozvánce špatnou adresu. Naštěstí si někteří předem googlili, kde to je a dali nám echo. Vážení, je to Klokočov 84.

Dva příbuzné mi D. nenahlásil, dva příbuzní se přihlásili včera. Dnes dělám úplně poslední verzi zasedacího pořádku.

Ubytování jsem měnila nejméně desetkrát. Nakonec to dopadlo úplně nejlépe jak mohlo.
O víkendu na mě padl duch tvořivosti, jakože jména na stůl napíšu sama. Dva roky písmomalířství na střední, to se přece nezapomíná! Tak zapomíná. Po hodině matlání jsem si našla na netu font, vytvořila českou diakritiku, tištěné vizitky jak malované.

Ovšem duch pečení na mě nejen padl, ale i se zhmotnil. Bezé dort na zkoušku podle kitchenette . Asistentka  Silva. Víno, drby. Mňam.

Zítra pečeme na ostro.

Dnes psali z půjčovny, že se  jim nevrátily vázy, takže zítra sháňka po jiných vázách.

Jestli mě rekonstrukce domů a bytů na něco v životě připravily, tak to je být flexibilní, z ničeho se nehroutit, protože všechno, opravdu všechno se dá vyřešit.

Trochu toho umča

V červnu se otevřela dlouho připravovaná výstava v GHMP světově uznávaného fotografa  Antonína Kratochvíla .
Všichni na výstavu pějí chválu . Jeden z lidí, který se na výstavě podílel, je  Filip Skalák , který vytvořil grafickou úpravou KNIHY . Myslím, že rozhodně stojí za návštěvu i za nákup knihy.

A pokud i vy máte nějaký tip na hezkou výstavu, sem s tím. 

Kdybyste náhodou jeli kolem...

...tak obřad bude pod stromem. Za deště na zastřešené terase.

Zpátky doma

Nejšťastnější.
Vyretušovala jsem pec. 
V neděli výlet na Ostrý. ( Není nad to v klidu ukázat policii doklady a pak zjistit, že jsou rok prošlé, ha ha)

 Večer glazování pece . Trochu vaření, praní, zalít kytky...však to znáte.
......
D.  má 37.

Jedeme na městském kole na burger a hranolky do Bistruck 
Mám pocit, že celý rok je svátek. Každý den něčím hezký.

...

Středa. Ve tři ráno vzbuzená. Podvědomí pracuje. Přeskládávám hosty na pokojích, aby se tam vešla i Anička. A znovu přepsaný zasedací pořádek. Koho dát popravu, polevu, naproti, aby byl každý spokojený a měl si s kým povídat. Někdo nemůže, někdo přibyl.

Osobně si myslím, že kromě šatů , místa a fotografa, není třeba zařizovat svatbu dřív než 14 dní před termínem. 

Včera jsme zařídili DJ Chosé( spolužák  od Dana).

Na skok u mámy. Půjčila mi na svatbu krásné briliantové náušnice. Dala mi zlatý prsten po babičce s reliéfem Kennedyho a mini ,, brož"  po pradědovi. Vypadá to, že byla připnutá na dárku, který mu věnovali zaměstnanci. 

Švadlena volá, že mi ráda ušije pro všechny hosty lněné prostírky. Krása.

A moc děkuji anonymní čtenářce za tip na Vendulčinu pekárnu. Koláče objednány. Paní moc milá.

Tak na půl...

...dovolená.
Hlídáme Maxe. Sotva chodí, ale pořád se ještě umí zaradovat. Hrozně milej pes.
Borek sám doma. Celý šťastný.

Pracuju, ale méně než jsem plánovala. O to víc mám čas myslet na galerii.
Dělat tři věci na plno ( interiéry, keramiku a galerii)  mi moc nejde. Asi mi nezbude nic jiného, než být víc organizovaná, nelelkovat na instagramu a vymyslet systém, kdy se čemu budu věnovat.
....
Včera u bazénu jsem poslouchala další díl O kousek blíž (  podcast mám čím dál radši) . Ozýval se ve mě ďábelský hlas. ,,No jo, to se to píše kniha, když jí manžel živí, děti má ve školce, finance na vydání knihy taky neřeší." Zklamaná ze sebe, že mě vůbec něco takového napadlo. Vždyť to je přesně to, co mě na druhých štve. To neustálé hodnocení.
KNIHA  opravdu krásná.

To mi připomíná, že nemám skoro žádné dárky pro bráchu ( letos padesátka) , jeho syna Augustýna a D.
Všichni se narodili skoro v jeden den. Všichni tři výrazné osobnosti, kterým je těžké něco vybrat.
D. navíc každý rok pro mě vymyslí hrozně krásný dárek a to je pak těžké dorovnat.
....

Včera na otočku do Olomouce . Odvézt dědu z nemocnice domů. Jinej by si na bolesti, samotu a stáří stěžoval, ale on vždycky dobře naladěný i s rozřezanou nohou. Cestou zpátky jsme se všichni zastavili na oběd. Taková ta klasická hospoda na růžku, s oprýskanými kaslíkovými okny. Výborné jídlo za pár peněz.
.....
A!
Mám sepsaný zasedací pořádek....aby se nikdo necítil sám a měl kolem sebe lidi, s kterými si má co říct. Hotová škatulata.

Dnes dávají...

...na ČT art film Film Florida Projekt . Pokud máte v tuto večerní hodinu už koma, můžete si ho pustit TADY .

No a co jinak.
Byli jsme koupit  oblek  . Nakonec jsme odcházeli i s kravatou, opaskem, košilí, nátělníkem, kapesníkem a botami.
Prostě komplet. D. vypadá v obleku skvěle.

Hned jsem přehodnotila svůj účes. Bude to chtít něco elegantního.
Předevčírem jsem si domluvila zkoušku líčení. Původně jsem si chtěla namalovat jen řasy a trochu lesku na rty, ale všichni z toho byli tak vykulení, že jsem i toto přehodnotila.

Na prstýnky zbývá jen vyrýt ,,jména", kterými se oslovujeme jen my dva.

Pořád nemáme píseň na svatební pochod. Zasedací pořádek. Vizitky na stůl.
Nemám vyrobené žádné dekorace.... ani zajištěné koláče, dort a sladkosti. Už jen 19 dní.
Teď jak to píšu, padá na mě lehká nervozita, ale jen lehká.
Spoléhám na skladbu hostů, kteří jsou velmi na pohodu.

Byli jsme to my

Film nedávno přidaný na youtube. Můžete si ho pustit ZDE .
Jak jinak vybíral  D.

obsah:

Divadelní režisér naráží na nezájem a nezodpovědnost hereckého souboru, jehož členové intrikují a shánějí se po vedlejších příjmech. Unavený a nemocný umělec chce svou práci dokončit za každou cenu. Aktualizovaný přepis divadelní hry, kterou na počátku 80. let inscenoval Evald Schorm. V autorské interpretaci A. M. se z působivé výpovědi o mravním úpadku v letech normalizace stala plochá postrevoluční agitka. 

...a ještě skvěle vystihující komentář diváka


Úplně mě nasírá, když vidím jaký filmový klenoty máme a jak s nima naše-vaše televize hrajou hru na schovávanou. Tahle mistrovská trpná, ale přesná satira našich povah, nabitá sarkasmem, ukazuje zrcadlo nejen herecké branži, ale celé české společnosti (infarkt na chodníku, rvačka v tramvaji ) Tenhle film je starej 23 let, ale ani jedno filmový políčko neztratilo nic na aktuálnosti . Mluvené slovo je nejcenějším drahokamem tohohle filmařskýho klenotnictví. Z trefnosti filmu až mrazí a ty herci, Láďa Frej, Petr Čepek, Leoš Suchařípa, to je prostě radost takový lidi sledovat.

Víkendové šotkování

Brzy ráno na nákup, pak pro kýble  na rajčata. 1000 m2 pozemku, kde by se dalo sadit, ale mně se nakonec osvědčilo rajčata přesazovat do větších nádob a přemisťovat podle počasí. Období dešťů přežily na parapetech v truhlících, částečně kryté a zároveň vystavené občasnému slunci.
Tolik z mého pěstitelského koutku.

Mezitím mi doschla keramika, retušování, výpal. V úterý posílám druhou várku do kino kavárny Edison film hub . Jeden z podniků, který mě oslovil ohledně vybavení nádobím. Nádherná funkcionalistická budova, skvělý program kina a majitelé taky vypadají fajn. Mám z toho obrovskou radost.

D. odjel v pátek s Jakubem  do Rýmařova fotit místní bizár. Rýmařov prý nezklamal. Jeden pán ( trochu blázen)  chtěl Dana napíchnout na vidle. 

Večer trochu smutno. Tak koukám na film s Cate Blanchett. Je tak krásná, že mi ani nevadily sentimentální a blbý dialogy mezi manželem a dcerou. 

Sobotní  mecheche. 

Konec s večírky. Nebo aspoň s pitím .

Neděle brufen, spánek a glazování.

Vlastně se ještě každý den  věnuju 3D vizualizaci pro kamarádku designérku. Je to nezvyk. Obrácená role, kdy ona mi říká, jak co má vypadat a co mám vymodelovat. Kdysi tohle dělala pro mě Alice, než jsem se ve 3D  naučila. Snažím se do navrhování nevstupovat a dělat jen to, co mám.

Svým způsobem je tahle práce obohacující. Eva dělá úplně jiný styl. Víc kovu, dekorací, chlupaté polštáře. Kombinuje věci zdánlivě nekombinovatelné a ono to ve výsledku vypadá dobře.