Granola nebo müsli

 V pátek zase za dědou . Cestou tam jsme to vzali přes  ŠUFAN  

Vyráběla jsem pro ně limitovanou edici nádobí. Byli tak hodní, že mě provedli celou firmou, výrobnou, kancelářemi ( které si mimochodem navrhovali sami a moc hezky). Všude uklizeno, jako by čekali hygienu. 

Dostali jsme výslužku . Zatím jsme ochutnali ořechovou granolu, kokosová hnízda, pražené mandle, kešu a všechno strašně dobré. 

Nedávno holky z Vývařovny  řešily, jaký je rozdíl mezi granolou a musli a že je granola  beztak marketingový tah. Tak není. Granola se zapéká, kdeždo musli jsou jen namíchané ingredience. Mimochodem holky z Vývařovny  miluju. Jejich hodnocení jídla, restaurací, vtip.  Vždycky, když jdu do města pěšky, pouštím si jejich podcasty na SPOTIFY. Asi trilionkrát řeknou :,,je to tak" ,,mega dobrý" , ale i tak to ráda poslouchám.

...

D. šťastný. Otevřeli vnitřní bazény. 

Já si koupila svetr a mikinu. Takové přízemní radosti, ale i to se počítá.

Vzpomínáte jak jsem loni vyráběla...

 ...dřevěné záhony?

Tak to už je pasé. Jednak nám tam chodí kadit všechny kočky z okolí včetně té naší a za druhé je to ideální bistro pro slimáky.

Letos jsem na to vyzrála. Ověšuju terasu ze všech stran.

Bazalkou, petrželovo natí, pažitkou a pidi rajčaty.

Vnější parapety v přízemí se mi taky osvědčily.

Až letos mi došlo, jak důmyslně osázeli zahradu předchozí majitelé. Začíná to sněženkami, zlatý déšť, šeříky, magnolie a brzy budou pivoňky.

Přípravy na výstavu

 Během corony mi ještě víc došlo, že jsem ochotná investovat do galerie svoje peníze, ale ne svoje  odpoledne. Těší mě organizovat workshopy a výstavy, ale abych seděla v galerii během otevírací doby, to už je příliš velká oběť. Včera jsem vyhlásila brigádu na kustod  a hned se mi ozvalo deset lidí. Zřejmě je zaujala pracovní náplň: nic nemusíte dělat.

Přes prázdniny bych ráda udělala výstavu na téma VÁZA. Oslovila jsem několik umělců, výtvarníků.

Myslím, že to bude moc hezké.  Vystavovat bude   Nina Rail, Ester Jebavá,  Evgeniia Kazarezova.

Ideálně ještě pár váz od Romana Šediny.

Ve čtvrtek scuk s Valentýnou ohledně příprav.

Evgeniia Kazarezova

Evgeniia Kazarezova

.....

Nová stojací lampa s důmyslným lankovým systémem.  Teď už se z toho ušáku nezvednu.

Ze všech stran...

 ...slyším o výstavě Siegfrieda Herze v DOXu. Stojí za to si o něm přečíst. Třeba TADY   Je mu 34. 

 13 let téměř nevychází ze svého panelákového bytu, kde maluje. 

Jako dítě nechápal, proč na slunci cítí fyzickou bolest. Nechápali to ani rodiče. Plzeňský rodák vyrůstal v motelu u dálnice na Cheb, kde jeho otec pracoval jako údržbář a kde se při čekání na školní autobus potkával jen s řidiči tiráků a prostitutkami. Že se jich bál, ho trápilo míň, než že funguje jinak než jeho vrstevníci: „Když se mnou teď mluvíte, vidím vaši řeč v obrazech, které si teprve musím přeložit do slov.“ Jak se mnohem později ukázalo, jeho smyslová přecitlivělost je jedním z typických průvodních znaků Aspergerova syndromu. Než mu byla porucha autistického spektra diagnostikována, prošel si osobním peklem.

Připomíná mi způsobem života i některými obrazy Bohuslava Reyneka.

.......

V pátek za dědou. Návštěvy nejsou smutné. Probíráme kde co. Blízkovýchodní situaci, domácí politiku, vzpomínky na výlety a kde se dobře vaří....extrémně bystrý mozek. 

Cestou zpátky překvapení. D. mě vzal na večeři na místo naší svatby. 

V sobotu jel dvakrát do práce. Předat zákazníkovi pneumatiku. Odpoledne mobilní servis pro kamion. Borek celý den stříhal.

Já jediná jsem lelkovala. Prohlížení časopisů o designu a materiálech. Nakonec to lelkování přece jen k něčemu bylo. Pro usedlost v Písku jsem našla hezké konferenční stolky. Domluvila další vystavující v galerii. Víc jasno v jakém stylu budu směřovat interiéry v bývalé poště v Karlovicích.

Poslední rok jsou to samé výzvy. Venkovská usedlost. Funkcionalistický byt. Prvorepublikový dům. Návrh fasády Církve Bratrské. Velký rozstřel stylů. Víc čtu, hledám, třídím.

Velká zkušenost v tom, že i když klienti mají v něčem jasno ve funkci nebo designu, stojí za to poslat ještě svůj návrh. Zásadní je, připojit k tomu ilustrační obrázek z Pinterestu. Málokdo má tak dobrou představivost, aby si dokázal představit styl jen z koláže nebo 3D vizualizace. Jde o celkový dojem, pocit a to dokresluje právě fotka.

Tak já už taky

Před týdnem na 7:15  

Došla jsem v sedm, těsně před otevřením. Fronta nejméně 50 lidí. Do patnácti minut jsme byli  všichni uvnitř a naočkovaní. Fičák.

Ani ruka mě nebolela.

 

Předěly...

 Ve čtyřiceti jsem si řekla, že je na čase začít myslet trochu na sebe  a  cestovat. Letěla jsem s Alicí a Evou do Paříže. Rok na to s Veri a Alicí do Berlína. Předloni dámská jízda do Budapešti . Taky si pamatuju, že jsem si začala krémovat obličej. Já vím, pozdě. Ale lepší než nikdy. 

Ve 48 jsem si pořídila svoje první sako.( děkuji, mami) Ležérní. Co se hodí k saténovým šatům i k džínám.

K saku se budou hodit i nové tenisky.

Vždycky mě dojme, s jakou pečlivostí kluci vybírají  dárky.

Od Borka Conversky ( jednou jsem se zmínila, že bych je klidně nosila a on si to zapamatoval). Od Davida skvělou knihu o Brutalismu. 

 Tolomeo na čtení, která ke mě putuje z Itálie od Dana a bráchy.

Na oběd  steaky z panenky se slaninou. Večer procházka za Silvou. Krásný narozeninový den.

Chůze

Před týdnem jsem se rozhodla, že se budu snažit chodit hodinu denně. Mám ráda svou práci, jsem ráda celý den sama, ale nějak na mě dolehlo dlouhé sezení u monitoru. Jednak se to projevilo na váze a jednak jsem už neměla vůbec žádný předěl mezi prací a volnem. Často totiž pracuju až do večera i víkendy a pak se ty dny úplně slívají.

Nemám ráda bezúčelné vycházky. Plánuju si tedy malé cíle. Pro výborné rohlíky, co pečou jen v centru města, za účetní, do sekáče, na běžný nákup, na kosmetiku,  pro Hospodářky.

V pátky bývají přílohy a tahle je obzvláště vyvedená. Rozhovor s arch. Vítem Máslem o urbanismu, fotky z ateliétu Václava Cíglera . 92 let !!! 

O architektonickém studiu Mjolk  

To jsou lidi, co nasadili laťku hodně vysoko.

Článek 7 tipů pro lepší bydlení , taky moc dobrý.

Ok. Pak pár PR článků, co se tváří jen jako články, ale aspoň je to zajímavé a zapadá to do konceptu.

Z čeho šílím je, když například v pořadu o bydlení je vsuvka s naškrobeným pánem, který mluví o luxusních postelích a tu si pak majitel ,,koupí" do své ložnice . Když už PR tak chytře a vkusně.

To už tu dlouho nebylo.

 Deset dní bez příspěvku. A čím je to déle, tím větší stres, že bych měla napsat něco  pořádného.

Ale ony se dějou jen drobné radosti i starosti.

Minulý víkend víc akční. 

Na horách skoro 20 kilometrů tempem, které mi vyhovuje ( pomalým) . Nikde ani noha.

V sobotu do Hospice na Svatém kopečku za dědou od D.

Cestou zpátky na skok za Jakubem a Adélou. Trochu se rozveselit. U nich je nám vždycky dobře.

Jakub Čuška

Svatba

Švagrová krásná a v pohodě. 

Fotil Dan.

Díky svatbě jsem si rozšířila šatník o nový kus oděvu. Moje první sako. Ležérní se šálovým límcem a nařasenými rukávy. Určitě ho užiju i k džínám a teniskám.

 

Prý už mám něco napsat...

 ...říkal D.

Období  emocí.  Umřel můj kamarád, David měl narozeniny, včera svatba Danové sestry.  Občas se z ničeho nic  přes den rozbrečím. Celé tři měsíce jsem doufala, že ho v IKEMu zachrání.

Nenapadá mě u něj jediná špatná vlastnost. Takový ten skrz na skrz hodný člověk.

......

Přišla mi kniha. Deník od básníka Jana Zábrany / Celý život.

A tohle, vážení, je teda něco. Začíná v roce 1948. Počátek komunistické totality, politické procesy. 

Zábrana má 18 let. To si říkáte, co může být zajímavého na zápiscích osmnáctiletého kluka, ale po prvních stranách je jasné, že přesahuje myšlení dospělého intelektuála. Nejdřív mu zavřeli mámu. Pak otce.

Skvělá kniha. Nejlepší za poslední rok. Nebo i více.

Ve srovnání s Pavlem Juráčkem, který začal psát deník ve stejném věku a ve stejné době, je Zábrana mnohonásobně lepší. Nejen vhledem a schopností věci popsat, ale i charakterem. 

Bible a Zábrana do každé knihovny.