Záda už mnohem lepší, trojklanný nerv jakžtakž. Hučí mi v hlavě a občas pocit nestability, ale už se v noci nebudím bolestí. Jak můžou vydržet lidi trvalé bolesti a ještě k tomu jsou na to sami?
D. mě opečovává, objímá a i tak jsem si párkrát pobrečela.
V pátek jsem byla na akupunktuře . Ordinace kde se spojuje klasické medicína ( vystudovaný neurolog) s tou čínskou. Pro mě ideální. Poprvé mi někdo srozumitelně vysvětlil jak trojklanný nerv funguje a jaké jsou možnosti léčby. Nic nesliboval. Naopak mi spíš naznačil, že se s tím budu potýkat celý život ( už s tím zápasím deset let), ale i tak to bylo velmi povzbudivé. Doktor velmi příjemný a vnímavý.
Probrali jsme i moje vyhřezlé ploténky, psychiku, práci. Skoro se není čeho chytit, protože jinak se mám báječně.
Dostala jsem na dva týdny jehličky do ucha.
Je třeba mít plány navzdory momentální situaci.
Zamluvili jsme si na léto v Chorvatsku ,,rustic hollyday home". Je to přesně takový rustic, jaký známe z českých chalup ze sedmdesátých let. Trochu pel mel, ale přírodní materiály, sem tam nějaký vyzděný oblouček, pálené, leskle glazované, obdélníkové, hnědočervené dlaždice. Snad za tím igelitovým sprchovým závěsem je skutečně sprcha a ne vědro. Je k tomu hezká zahrada, kousek k moři. Dovolenou nám zaplatila máma. K mým padesátinám a Danovým čtyřicátinám.
Moc se těším!
8 komentářů:
Vloni jsem asi půl roku žila s neustálou bolestí zubů, když se vyřešil jeden, spustil se problém s druhým nebo aktivoval chronický zánět jinde. Bylo to nekonečné a nemohla jsem dělat prakticky nic jiného, než řešit, co s bolestí, a čekat, kdy se dostanu na další zákrok. Taky jsem si tehdy říkala, že si neumím představit, že někdo s chronickou bolestí žije celý život. Jsou to opravdu pocity bezmoci a zoufalství.
Ať je Vám Soni brzy lépe.
Veronika
Děkuji, Veroniko. Jak se ta témata blogu mění, že?:) Před 15 lety téma malé děti a už tu máme nemoci.
dobrý den Soňo, žiju s bolestí. Začalo to v mých 35 s nástupem revmatického onemocnění. Od těch dob mě už 25 stále něco bolí. Zánět pořád v těle někde koluje. Někdy je to lepší, někdy horší. Přesně si vzpomínám na jednu Bílou sobotu před Velikonocemi, kdy jsem seděla na vaně a říkala jsem si, že než žít s takovou bolestí tak radši nežít. To zatím byla moje největší slabost. Ale člověk si nemůže vybrat, zda ho něco bude bolet nebo ne. Tak žiju. Hodně sil a optimismu. Marie
A také je moc "povzbudivé, když vám lékař nevěří - mojí přítelkyni s vyhřezlou plotýnkou, poté co odmítla utišující injekci, řekl lékař, že jí nevěří, že ji to bolí, když tu injekci odmítá. Její důvody tu nechci rozebírat ale každý z nás je nějaký a někdo prostě nechce rvát tělo chemií.
Soňo přeji Vám brzké zlepšení!!! Marie
Marie, vy jste statečná!
Zdravim Sono, ted jsem odeslala svuj sve psani, ale nevim, zda doslo na vas MSG, anebo nekde do neznama?
Nic mi nepřišlo.
Já kdysi na bolest břicha dostala Algifenové kapky. Nevzala jsem si je a zamířila na chirurgii na další vyšetření. CT pak odhalilo velmi netypickou krevní sraženinu... Musím dodat, že jsem měla štěstí, že jsem narazila na snaživého mladého lékaře. Starší pan primář se na mě díval velmi podezřívavě (že si vymýšlím). Ale tohle prostě nebyla "běžná" bolest břicha. Smilla
Okomentovat