D. měl od minulé neděle bloklá záda. Nemohl se ohnout. S tím jsme vyjížděli na Iron Man 70.3 do Zell am See. Apartmám s nádherným výhledem, ale jinak nejhorší ( a nejdražší 5 tisíc / noc) , co jsme kdy měli, co se týká čistoty a funkčnosti. Prostě plíseň v koupelně, vytržený vnitřní zámek k hlavním dveřím, urvané ráhno ke dveřím do koupelny, nečekáte. Za to jsme si počkali hodinu před apartmánem, protože v boxu nebyly vstupní karty.
.....
Borek bydlel asi 5 km od nás v hotelu. Hezké, že s námi jel.
V pátek a v sobotu se snažil D. záda rozplavat. S Borkem krátký běh. A asi to zabralo, protože v neděli nastoupil už skoro fit. 2250 účastníků + příbuzní a přátelé. Nebylo k hnutí. Oproti Poreči jsme na startu neviděli skoro nic. V Chorvatsku byl start ve svahu, tím pádem všichni diváci viděli jak plavce na startu, tak moře.
Na kole dost závodníků v táhlém kopci tlačili kola vedle sebe. D. by si spíš uhryzl nohu, než aby z kola slezl. Chtěl se umístit do tisícovky, byl 960, takže spokojenost. Tolik report ze závodu.
Jsem tak ráda, že už jsme doma. U své práce a rituálů. Ve středu schůzka s novými klienty, večer na jógu. Ve čtvrtek Tereza doveze zbytek obrazů.
19.9. v 17 hod vernisáž. Uvidíme se?
2 komentáře:
Gratuluju k medaili, já umírám vyčerpáním i z toho, jak o tom závodu čtu. Nová výstava bude určitě super! Mám to bohužel dost z ruky. A Borek je frajer!
Jani, mám to podobně. Během závodu jsem si šla raději lehnout:)
Okomentovat