Sportovní víkend

 V sobotu dopoledne píše Monika, jestli neoběhneme komín na běžkách. Kdo ví, kdy zas napadne sníh.  Slunce, krásná stopa, nikde nikdo. Běhaly jsme podél potoka Lučina. Odpoledne sauna se Silvou. 

V neděli jsme se nedokázali rozhodnout, kam vyrazíme s D. na hory. V deset dopoledne už bylo jasné, že než někam dojedeme, vyšlapeme na kopec a zpět, bude tma. Tak aspoň  na chatu Martiňák. Necelých deset kilometrů. Kdo nemá rád nahlas hudbu a vydýchaný vzduch, vyhraje to s termoskou na venkovní lavičce. 

....

 Zítra ,, do" práce. ( z gauče do pracovny ). Ne že bych o svátcích vůbec nepracovala ( vytočila jsem 140 hrnků), ale cítím, jak mi mozek vypnul.

Na ČT art vyšel velmi smutný rozhovor s výtvarnicí Veronikou Lukášovou.

V závěru toto:

,,Život je to, čím se zabýváte každý den. Odkládáte to, co je pro vás nejdůležitější, až bude čas? Možná nikdy nebude. Jsme vlastně jen shrnutí momentů našeho života. Takže uvažte, co s těmi momenty, co s těmi dny děláte. Nikdy nevíte, co je za rohem. Naše touha ovlivnit budoucnost je jenom touha. Snaha ovlivnit minulost je plýtváním času. Jediné, co máme, je teď."

Moc děkuji...

...za tuto blogovou komunitu.  Za nákupy v tomto roce ať keramiky nebo umění, za hezké vzkazy, tipy, za možnost Vám navrhnout interiér. 

....

Letošní Vánoce byly v duchu umění a sportu. 

 D. dostal kromě bežeckých bot obraz od Iva Sumce. RUKA . V létě jsme na něj koukali v ateliéru. Někdy je potřeba to nechat uzrát ( a taky našetřit). Visí nám na schodišti a vypadá skvěle. 

Já dostala od D. kromě běžeckých bot, parfému Chloe a ultra teplých ponožek, talíř od Fornasetii . Ten jsem si přála, ale byl zamítnut, ať si vyberu jiný dárek. Blafoval.

K anatomii ruky mám trochu výhrady, ale budu tomu říkat umělecký záměr:)

Snowflakes od Lukáš Houdek bylo překvapení od Hanele.

....

Přes svátky jsem přečetla novou knihu od Jana Vitvara Umění, kterému rozumějí úplně všichni.  Na prvních 47 stranách si vyřizuje účty s Milanem Knížákem. Myslím, že si tolik prostoru ani nezaslouží a zároveň to knize trochu škodí.

Pak to ale nabere obrátky. Probere  Chalupeckého cenu, soukromé galerie, sběratele, veřejné instituce, umělecké školy a musím říct, že se toho rozhodně nebojí. Trochu vám to vezme iluze.  Mohla bych si s potěšením číst, jak kriticky vidí jiné soukromé galerie, vedle kterých moje je jako lilie, ale radost se nedostavila. Za mě - každý vede galerii jak umí a zaměřuje se na ,,svou " skupinu způsobem, který mi nemusí být blízký, ale to ještě neznamená, že je to špatně. 

 J. Vitvar je novinář skvělého týdeníku RESPEKT, který má v popisu práce vznášet odbornou kritiku. Stejně tak i my bychom měli číst se zdravě kritickým úsudkem, tím spíš, když je nám osoba velmi sympatická. Knihu vřele doporučuji, stejně tak RESPEKT.

Za chvíli jdu do galerie předat zbytek obrazů Tereze, pustit topení a pokusit se vyčistit posprejované zadní dveře. Je to pořád dokola.

Po dvou hodinách čištění jsem se tak vytočila, že jsem hned jela na Stavební úřad s žádostí na zbourání schodiště. Slouží jen teenagerům na každodenní kalby. Lidé v domě jsou z nich úplně zoufalí. Nezmůžete nic. Pokud dělají hluk ,,jen" do desíti hodin. Kamerový systém? Vezmou si kšiltovku a kapuci. Schodiště mám ráda, ale bezpečí, čisto a klid radši. 

9.1. v 17 hod máme vernisáž . Víc o výstavě TADY 

Moc se těším. Pavel se loni dost vyšvihl. Prezentoval svoji práci v Miami, Istanbulu, měl krásnou výstavu v Traffo galery a Litomyšli. 

tento street art mi nevadí

Dostali jste nějaký dárek, z kterého máte velkou radost?